11.kapitola
Lupita
Celou noc jsem nemohla usnout, pořád jsem si přehrávala to co jsem stalo ve zkušebně. Přemýšlela jsem o tom proč, když jsem sama tak si říkám, že bych se Santosem chtěla už spát, ale když pak jsem s ním tak mě to přejde nevím čím to je možná se bojím. Když se chýlilo ráno vstala jsem dřív, abych nemusela vyprávět holkám co se dělo trošku jsem se styděla.
Mia
Když jsem se ráno vzbudila Lupita už na pokoji nebyla a už byla taky pryč a tak jsem ležela v posteli a přehrávala jsem si jak to bylo s Miguelem krásný. Když v tom přišla do pokoje Vico.
„ Ahoj mohla bych si s tebou promluvit?“ Zeptala se mě a bylo na ní vidět, že to bude něco vážného.
„ No co potřebuješ?“ Zeptala sej jsem se a sedla si.
„ No víš to s Miguelem omlouvám se, že jsi to musela zrovna slyšet takhle ještě k tomu ode mě.“ Řekla a bylo vidět, že to myslí vážně.
„ To je v pohodě jednou jsem se to stejnak musela dozvědět a myslím si, že Miguel by mi to neřekl.“ Opověděla jsem jí a usmála jsem se. A jak jsme tam tak seděli došlo mi, že neí tak špatná jak jsme si mysleli.
Miguel
Od tebe doby co jsem viděl Miu s tím klukem tak jsem neměl na nic chuť a tak jsem seděl na pokoji a přemýšlel jsem proč se to všechno tak kazí. A z ničeho nic se mi do očí opět nahrnuli slzy, a když jsem čekal, že se rozbrečím úplně tak do pokoje vešel Santos.
„ Ahoj, mohl bych si s tebou promluvit?“ Zeptal se mě a sedl si na postel naproti mně.
„ No jasný a co potřebuješ?“ Řekl jsem a sedl si na okraj postele.
„ No je to něco co by jsi měl vědět je to o Mii a o Lucasovi, ale nejsem si jistý jestli ti to tet mám říkat.“ Řekl a šlo vidět, že ho to trápí.
„ No co může být horší klidně mluv.“ Odpověděl jsem a protáhnul jsem si záda.
„ No, prý se spolu vyspali.“ Řekl a podíval se na jak budu reagovat.
„ Cože?“ Zeptal jsem se a cítil jsem jak se mi zrychluje tep.
„ Miguel hlavně bud v klidu.“ Uklidňoval mě, ale to už jsem já nevnímal zakřičel jsem rozzuřený jsem vyběhl z pokoje a hned za Miou.
Mia
Byla jsem ráda, že jsme sis Vico všechno vyřešili a jak jsme seděli na posteli a pořád si měli o čem povídat přiběhla do pokoje udýchaná Victoria.
„ Mio. Okamžitě se schovej běží sem Miguel a vypadá dost naštvaně.“ Oznámila nám a utekla zase pryč.
„ Cože a kam se mám jako schovat.“ Křičela jsem a koukla se na Vico.
„ Schovej se do skříně a já si lehnu do postele, aby to vypadalo, že tu ležíš y a třeba odejede, když uvidí jak ležíš.“ Poradila mi a vlezla si od deku. A když jsem vlezla do skříně tak se nejednou rozrazili dveře a někdo vešel do pokoje.
„ Mio vylez z postele a rychle.“ Křičel a strhnul deku z postele.
„Ahoj Migueli.“ Řekla Vico a usmála se.
„ Kde je Mia?“ Zeptal se a hodil deku na zem.
„ Tady není šla pryč.“ Lhala jenže se podívala nechtíc na skříň a Miguelovi to došlo a šel ke skříni. Otevřel jí a chytil mě za ruku a hodil mě k posteli a já spadla na zem.
„ Co děláš zbláznil jsi se?“ Zeptala jsem se ho a otočila jsem se na Vico, která vykulená seděla na posteli a najedno Miguel vyskočil, a když do padl nohama na zem zakřičel.
„ Proč jsi se vyspala a Lucasem?“ Křičel a já jsem jenom zaječela a v tom okamžiku mi Vico hodila hřeben a utekla ven.
„ Cože to není pravda a i kdyby to pravda byla tak co ty jsi se zase vyspal se Sabrinou nemáme si nic vyčítat tak toho nech a nekřič na mě.“ Řekla jsem mu a v ruce pevně svírala hřeben.
„ To je něco jiného, ale proč jsi to udělala a zrovna s ním.“ Pořád křičel a začal semnou cloumat a v ti chvíli do pokoje vběhla Roberta a Lupitou a vložili se do toho.
„ Hele nech jí být a nekřič na ní.“ Řekli obě skoro naráz.
„ Hele to je mezi námi nepleťte se do toho.“ Odpověděl a znovu mě chytil za ramena a to ho Roberta strčila na postel a držela mu ruce a Lupita nohy. Vico, která tam přišla s Victorii jim podali pásku a svázali ho.
„ Mio, Mio vysvětli mi to.“ Ještě na mě křičel než mu holky zalepili pusu.
„ Nemluv na mě, nech mě být.“ Řekla jsem mu a objala jsem Vico. Mezi tím Roberta zavolala kluky co byli venku jestli by jí pomohli ho odnést do pokoje. A tak ho kluci vzali na šli s Robertou k němu.
„ Tady ho položte moc děkuji.“ Řekla a usmála se a jelikož mě Miguel zalepenou pusu tak nemohl nic říct a jenom něco mumlal.
„ Přeskočilo ti nebo co MIgueli jak se to k Mii chováš.“ Řekla mu a zaklepala na dveře chvíli nikdo neotvíral a pak se mezi dveřmi ukázal Santos.
„ Co jste mu to udělali?“ Ptal se a díval se na MIguela na zem, který se krotil jako anakonda.
„ No co by, byli úplně nepříčetný tak si ho odnes do pokoje.“ Vysvětli mu Roberta a koukala se na Miguela jak je červený a stále pořád něco mumlá , když ho Santos tahal do pokoje. Zavřela za nimi dveře a přišla zpátky do pokoje.
„ Jsi v pohodě?“ Zeptala se mě a objala mě.
„ Jo jenom mě to vystrašilo, kdo mu mohl říct takovou lež, ale aspoň vím, že mu to vadí.“ Řekla jsem a usmála jsem se.
„ No, ale zase kdybychom nepřišli jak by to asi dopadlo mohl ti třeba nějak ublížit.“ Řekla vystrašeně Vico a Roberta s ní souhlasila což bylo dost divný.
Miguel
„ Okamžitě mě rozvaž.“ Křičel jsem, když mi Santos vyndal šátek z pusy.
„ No spíš bych tě měl odlepit.“ Řekla a začal se smát.
„ Jako nevím co je tady vtipný okamžitě tě to ze mě sundej.“ Řval jsem a kroutil se, abych se trochu uvolnil.
„ No jo prosím tě, kdyby ses nechoval jak blbec tak by jsi možná dopadl dobře.“ Oznámil mi, ale já jsem nechtěl nic slyšet jenom jsem chtěl být volný.
„ No jo prosím tě nedělej chytrého.“ Řekl jsem mu a kopl ho do nohy, aby mě rozvázal. Když mě konečně rozvázal vyrazil jsem tak rychle ke dveřím a málem jsem si zlomil ruku. Dveře byli totiž zavřený a jak jsem zmáčkl kliku a naboural do dveří přimáčknul jsem si ruku tak až mi tam křuplo.
„ Co to kruci je?“ Zeptal jsem se a podíval jsem se směrem na Santose, který ležel na posteli a smál se.
„ Nepustím tě ven, jelikož by jsi zase něco vyvedl.“ Oznámil mi a dál vesele ležel na posteli a smál se asi nejspíš to mu jak jsem narazil do těch dveří.
„ Aha tak ty si tet budeš hrát na velkého chytráka, okamžitě mi dej klíče.“ Křičel jsem a rozběhl se k němu a skočil na postel. Když v tom do pokoje přišla Mia.
„ Ahoj mohla bych mluvit se Santosem?“ Zeptala se a mě najednou přešel vztek jako by se nic nestalo.
„ Jasný pojď dál a sedni si.“ Řekl Santos a mě jenom tak pokynul hlavou což mělo znamenat, abych odešel. Ale já pořád koukla na Miu jak tam sedí a kouká do země.
„ Migueli mohl by jsi nás nechat chvilku o samotě?“ Zeptal se mě Santos a strčil do mě nohou a já pomalu odešel z pokoje. Nevím co Mia potřebovala, ale doufal jsem, že mi to potom Santos řekne.
Santos
„ Co potřebuješ?“ Zeptal jsem se Mii a pokynul jsem jí, aby si sedla.
„ Nevíš kdo řekl Miguelovi, že jsem spala s Lucasem?“ Zeptal se mě a já vůbec nevěděl co jí mám říct jestli se mám přiznat nebo dělat, že nevím.
„ No byl jsem to já.“ Odpověděl jsem jí a čekal, že mi přiletí facka.
„ Cože a proč jsi i to prosím tě řekl?“ Znova se zeptala a podívala se na mě vyčítavým pohledem .
„ No,protože jsem vás slyšel jak si povídáte.“ Vysvětlil jsem ji a odvrátil jsem pohled, jelikož jsem se bál jí podívat do očí.
„ Ale to není pravda o tomhle jsme se vůbec nebavili.“ Řekla a celou dobu se snažil, abych se jí podíval do očí, ale nešlo to pořád jsem koukal na zem.
„ Ale on řekla, že jsi to můžete zopakovat tak jsem si z toho vyvodil to, že jste spolu něco měli.“ Řekl jsem a konečně se jí podíval do očí.
„ tak to jsi si vyvodil špatně on tím myslel, že jsi můžeme zopakovat večeři.“ Vysvětlila mi a usmála nejspíš to mu jaký jsem idiot.
„ Bože já jsem blbec radši bych si měl nejdřív ověřit jestli jsem slyšel dobře než něco řeknu.“ Nadával jsem si a praštil jsem se do čela.
„ To je v pohodě aspoň jsem si nějak ověřila, že mu na mě ještě záleží.“ Řekla mi a mě najednou spadl kámen ze srdce, že není naštvaná.
„ Ale on tě pořád miluje a je mu všechno líto .“ Oznámil jsme jí a podíval jsem se jí upřeně do očí.
„ To si měl rozmyslet dřív než se vyspal se Sabrinou.“ Řekla a mě došlo, že nezná pravdu.
„ Ale on se sní nevyspal.“ Řekl jsem a kroutil jsem hlavou.
„ Cože, ale já jsem slyšela něco jiného.“ Řekla a vykulila oči.
„ Tak to byl jenom drb.“ Vysvětlil jsem jí a koukl jsem se ke dveřím kde stál Miguel a mě došlo, že nás slyšel. Mia se také otočila, ale hned sklopila hlavu a podívala se na mě.
„ No měl bych asi jít určitě mě Lupita už hledá.“ Řekl jsem, a když jsme vstával z poste pokynul jsem hlavou na Miguela, aby šel k Mii.
Miguel
„ Ahoj, můžu si sednout?“ Zeptal jsem se a podíval se na ní.
„ Jo jasný.“ Řekla a rukou přejela přes deku.
„ Takže už víš jak to bylo.“ Řekl jsem a položil jsem svojí ruku na její, ale ucukla.
„ Jo a nevím co mám říct.“ Odpověděla a položila si ruku na koleno.
„ No já vím, promiň že jsem ti nevěřila.“ Poradil jsem jí a koukl se jí do očí, které se začali plnit slzami.
„ Promiň a je mi to líto.“ Odpověděla a věděl jsem, že to myslí vážně a tak jsem jí objal.
„ Ale víš co mi vadí nejvíc, že u mě to se Sabrinou nebyla pravda, ale u tebe a Lucase to pravda je.“ Řekl jsem a pořád jsem jí držel v objetí.
„ Jo no.“ Řekla a začala se smát.
„ Čemu se směješ nepřijde mi to nějak vtipný.“ Namítl jsem a podíval jsem se na ní nechápavým pohled, jelikož se pořád smála.
„ No nic ať ti to řekne sama.“ Řekl a odcházel z pokoje.
„ Počkej jak to myslíš?“ Zeptal jsem se a věděl jsem, že ví víc než já.
„ Nebudu ti říkat tohle ti musí říct sama.“ Odvětil a odešel z pokoje. Jak jsem tak seděl na pokoji přemýšlel jsem jestli mám za Miou zajít a nebo to ze Santose dostat. Nakonec jsem se odhodlal a šel za miou, ale nebudu lhát měl jsem z toho dost divný pocit, jelikož jsem nevěděl jak bude ona a holky reagovat až se tam objevím potom jakou jsem tam udělal scénu.